V návaznosti na přípravu společného evropského regulačního rámce pro bezpilotní systémy a rozsáhlou výměnu informací s asociacemi leteckých modelářů a modelářskými kluby byl agenturou EASA připraven soubor často kladených otázek (FAQ), jejichž smyslem je především objasnit možnosti provozu modelů v podmínkách společného evropského regulačního rámce nebo přiblížit důvody pro jeho zavedení i ve vztahu k modelům. Tento soubor informací byl Úřadem pro civilní letectví přeložen a předkládáme Vám jej k možnému seznámení.
V případě dalších dotazů nebo reakcí na tento soubor informací nebo dokonce v případě, že byste chtěli, aby vznikly podrobnější informace o čemkoli, co jste zde četli, můžete využít možnost nabízenou ze strany agentury EASA zaslat e-mail na adresu: drones@easa.europa.eu.
1. Vztahuje se nové nařízení EU pro bezpilotní letadla[1] také na modely letadel?
Ano, nařízení EU se vztahuje také na modely letadel. Modely letadel však nejsou hlavní „cílovou skupinou“ nových pravidel. EASA si je vědoma toho, že letecké modelářství je koníčkem, který již téměř sto let provozuje mnoho pilotů po celé Evropě a to s vynikajícími výsledky v oblasti bezpečnosti. EASA si je také vědoma toho, že je to koníček, který byl vždy důležitý pro rozvoj letecké techniky a přitahuje mladé lidi k profesím souvisejícím s letectvím.
2. Proč se na modely letadel pohlíží jako na drony?
Jak modely letadel, tak drony jsou bezpilotní letadla, a proto je logické, že se na obě skupiny musí vztahovat stejná regulace.
Začleněním modelů letadel do nařízení EU pro bezpilotní letadla nebylo záměrem zákonodárce zavést nová omezení, ale umožnit členským státům EASA[2], aby nadále uplatňovaly své stávající požadavky na modely letadel. Státy jsou k tomu výslovně vybízeny a jsou jim poskytovány různé možnosti, jak tak učinit, s jednou důležitou výjimkou: potřebou, aby se vlastník modelu letadla sám zaregistroval jako provozovatel UAS a své registrační číslo umístil na letadle tak, aby bylo viditelné, když je letadlo na zemi, nebo snadno přístupné uvnitř letadla.
3. Čím se liší model letadla od dronu?
Oba mají létající část a dálkové ovládání. Navíc lze obojí používat k rekreačním účelům. Ve skutečnosti rozdíl mezi nimi spočívá spíše v tom, jak je letadlo provozováno:
– Piloty modelů letadel obecně více zajímá požitek z letu a přímé řízení letových ploch letadla.
– Na druhou stranu piloti dronů mají obecně větší zájem o kontrolu videa, které je natáčeno palubní kamerou v dronu, a dávají přednost automatickým funkcím pro stabilizaci dronu.
Jaký je výsledek? Piloti modelů letadel jsou vášniví letci a obvykle jsou poměrně dobře informováni o bezpečnostních pravidlech, zejména pokud působí v rámci leteckého modelářského klubu nebo sdružení.
4. Na některých odborných fórech se diskutuje o datu použitelnosti nařízení EU pro bezpilotní letadla. Můžete potvrdit, že je v platnosti od 31. prosince 2020? Víte o tom, že by některý členský stát EASA požádal o odklad použitelnosti nařízení?
Správně! Dne 31. prosince 2020 začalo platit nařízení EU pro bezpilotní letadla ve všech členských státech EU a ve dvou státech ESVO[3]: Norsku a Lichtenštejnsku. Očekává se, že brzy začne platit také ve Švýcarsku a na Islandu. Nařízení obsahuje přechodná ustanovení, takže některé části začnou platit později a úplné nařízení se začne používat od 1. ledna 2023. Není v plánu, aby se toto odkládalo.
Je důležité poznamenat, že až do 1. ledna 2023 se nařízení EU pro bezpilotní letadla nevztahuje na provoz prováděný v rámci klubů a sdružení leteckých modelářů. Po tomto datu by kluby nebo sdružení měly obdržet od svého státu oprávnění (podle článku 16 nařízení EU pro bezpilotní letadla), které jim umožní létat s různými omezeními a podmínkami, jak je stanoveno v daném oprávnění. Kluby a sdružení leteckých modelářů proto musí tuto otázku řešit se svými národními leteckými úřady.
Další části nařízení, jako je vymezení zeměpisných zón, apod., jsou použitelné již od 31. prosince 2020.
5. Základní nařízení EASA (EU) 2018/1139 (jak už název napovídá) je předpis nejvyšší úrovně, který vymezuje hlavní rozsah funkcí EASA a její meze z hlediska pověření ze strany Evropské komise. Na tomto základě se v bodech odůvodnění nařízení EU pro bezpilotní letadla uvádí:
„(27) Jelikož modely letadel se považují za bezpilotní systémy a jelikož úroveň bezpečnosti provozu modelů letadel v klubech a sdruženích je dobrá, měl by být přechod od různých vnitrostátních systémů k novému unijnímu regulačnímu rámci bezproblémový, aby kluby a sdružení leteckých modelářů mohly pokračovat ve své činnosti tak jako dosud, a měly by být zohledněny i stávající osvědčené postupy v členských státech.“
Byl tento pokyn zohledněn? Pokud ano, jak?
Ano! Při přípravě legislativy jsme vzali v úvahu četné připomínky evropských leteckých modelářů. To je hlavní důvod, proč zákonodárce nezavedl pro evropské letecké modeláře nová omezení. Namísto toho regulátor nabídl pilotům modelů letadel tři možnosti:
a) Provoz v rámci klubu nebo sdružení leteckých modelářů (podle článku 16)
Kluby a sdružení leteckých modelářů vytvářejí prostředí, které klade důraz na silnou kulturu bezpečnosti a v mnoha případech nabízí svým členům a širší komunitě leteckých modelářů rozsáhlé poradenství, informace o bezpečnosti a kurzy. To vytváří kulturu bezpečnosti, kterou jsou všichni piloti působící v rámci klubu nebo sdružení leteckých modelářů ochotni dodržovat. Kluby a sdružení leteckých modelářů mohou od svého národního leteckého úřadu získat oprávnění k provozu, které stanoví podmínky pro provoz modelů letadel. To může vycházet z příslušných vnitrostátních pravidel nebo ze zavedených postupů definovaných klubem nebo sdružením. Omezení stanovená v oprávnění se mohou lišit od omezení pro kategorii „OPEN“ (např. létání s drony/modely letadel těžšími než 25 kg, ve výšce větší než 120 m, atd.). Agentura EASA považuje tento způsob provozu modelů letadel za nejlepší.
b) Provoz v zeměpisné zóně UAS, kde je provoz dronů a modelů letadel vyňat z některých požadavků kategorie „OPEN“ (podle článku 15)
Státy mohou určit zeměpisné zóny, v nichž je provoz dronů a modelů letadel vyňat z některých požadavků kategorie „OPEN“ (např. létání s drony/modely letadel těžšími než 25 kg, ve výšce větší než 120 m, atd.). Každý pilot provozující v těchto zónách může těchto výjimek využít.
c) Provoz v podkategorii A3 kategorie „OPEN“
Všechny modely letadel mohou být provozovány v podkategorii A3 v souladu s provozním omezením definovaným v nařízení. Nové modely letadel, tzv. „ready to fly“ (prodávané jako kompletní systém) zakoupené po 1. lednu 2023 musí mít, pokud mají být provozovány v kategorii „OPEN“, štítek s označením třídy C4. Tento štítek zajistí, že letadlo je dodáváno s řádnými pokyny od výrobce. Požadavek na označení třídou C4 se nevztahuje na soukromě zhotovené (nebo sestavené) modely letadel.
6. Zmiňujete, že členské státy mají pravomoc určit pro účely leteckého modelářství vymezené oblasti, kde je provoz dronů a modelů letadel osvobozen od některých požadavků kategorie „OPEN“. Jaké jsou výhody/nevýhody této „možnosti“?
Jedná se o velmi flexibilní nástroj, který mají státy k dispozici. V závislosti na jeho riziku může být provoz dronů a modelů letadel v některých oblastech země osvobozen od některých požadavků kategorie „OPEN“. To může platit i pro horské oblasti, kde se provádí svahové létání s modely kluzáků. Nařízení například povoluje svahového létání s bezpilotními kluzáky o hmotnosti do 10 kg nad hranicí 120 m nad zemí, pokud letadlo zůstane pod hranicí 120 m od dálkově řídícího pilota (viz obrázek níže).
Státní úřady mohou vytvořit zónu, ve které se omezení ještě rozšíří; například se může zvýšit maximální výška nebo maximální hmotnost.
Několik takových zón již bylo zveřejněno a agentura EASA ví o iniciativách občanů, kteří jednají se státními úřady s cílem získat v některých oblastech výjimky. Výjimka definovaná v rámci těchto požadavků se vztahuje na všechny piloty provozující činnost v těchto oblastech.
7. Pokud jde o článek 16 (oprávnění pro kluby a sdružení leteckých modelářů), je „smyslem“ nařízení, aby klubů/sdružení bylo „pár a byly soustředěny“, nebo usnadnit přístup k tomuto „oprávnění“ klubům/sdružením rozmístěným po celém území státu?
Rozhodně nebylo záměrem regulátora jakkoli omezit nebo koncentrovat přístup k oprávnění nebo zvýhodnit některé kluby nebo sdružení oproti jiným. Cílem je podporovat kulturu bezpečnosti, která byla udržována a podporována v rámci klubů a sdružení.
EASA si je vědoma velmi častých mezinárodních soutěží i významu modelářské letecké turistiky, a to i pro místní ekonomiku (hotely, restaurace, atd.) v některých regionech. Z tohoto důvodu byl v nařízení použit výraz „provoz v rámci“. Tím, že zákonodárce požaduje, aby se oprávnění podle článku 16 vztahovalo na provoz „v rámci“, umožňuje členským státům udělit toto oprávnění širšímu okruhu pilotů než jen členům. Patří sem také například hostující piloti, soutěžící a všechny osoby uvedené v oprávnění vydaném státem. Rozhodující je, aby byl národní zákonodárce dostatečně přesvědčen, že piloti, kteří létají na základě tohoto oprávnění, jsou si vědomi požadavků vyplývajících z oprávnění a tyto požadavky dodržují. Jakým způsobem toho dosáhnout je na rozhodnutí národních úřadů (a držitelů oprávnění).
8. V čem se mohou požadavky na oprávnění podle článku 16 lišit od požadavků pro kategorii „OPEN“?
Jediným povinným požadavkem je požadavek související s registrací provozovatele. Avšak se souhlasem příslušného úřadu může i tu klub/sdružení provést jménem svých členů.
Vše ostatní může být dohodnuto mezi klubem/sdružením a příslušným úřadem, včetně výškových, hmotnostních a věkových limitů a požadavků na odbornou způsobilost.
9. Spadají řízené lety na kruhové dráze (upoutaného modelu) do oblasti působnosti nařízení EU pro bezpilotní letadla? Jak je to s upoutanými a neupoutanými volně létajícími letadly?
Ano. Obecně se nařízení EU vztahuje na všechny upoutané drony těžší než 1 kg mající pohonný systém. Pokud se jedná o upoutaná volně létající letadla (např. draky), nařízení EU se na ně vztahuje pouze v případě, že jejich hmotnost je vyšší než 25 kg. Změna tohoto požadavku by vyžadovala změnu základního nařízení, což nelze provést prostřednictvím prováděcího nařízení.
Neupoutaná volně létající letadla o hmotnosti nižší než 250 g nemusí splňovat žádný požadavek.
10. Podle nařízení EU pro bezpilotní letadla „mohou“ státy vydat vnitrostátní předpisy umožňující provoz modelů letadel. Může být „vnitrostátní“ předpis v rozporu s „evropským“ nařízením?
Regulátor zahrnul do nařízení možnost, aby státy vydávaly oprávnění k provozu klubům nebo sdružením leteckých modelářů buď na základě vnitrostátních předpisů, nebo na základě postupů stanovených klubem nebo sdružením, přičemž definoval účel těchto postupů.
Kromě toho státy nemohou vytvářet vnitrostátní předpisy týkající se bezpečnosti letů. V případě rizik týkajících se ochrany před protiprávními činy, soukromí nebo životního prostředí mohou členské státy stanovit další požadavky.
11. Můžeme my, coby „víkendoví letečtí modeláři“, navrhovat změny nařízení? Na koho se máme obrátit?
Jistěže ano! EASA zřídila pravidelně sledovanou poštovní schránku (drones@easa.europa.eu), na kterou lze zasílat dotazy a komentáře od všech dotčených zainteresovaných stran. Efektivnější by však bylo, kdyby se návrhy projednávaly na úrovni asociací EU (jako je Evropská modelářská unie (EMFU)), a agentuře EASA už bylo předáno společné stanovisko. Doporučujeme pilotům modelů letadel sledovat webové stránky EASA (https://www.easa.europa.eu/drones) a přihlásit se k odběru novinek, protože neustále zveřejňujeme informační materiály.
Rádi bychom slyšeli – od vás zejména –, co můžeme udělat pro objasnění jakýchkoli aspektů pravidel, např. konkrétnější články, webináře, podcasty, vysvětlující letáky, více překladů, atd. I mezi zaměstnanci EASA se najdou tací, kteří jsou nadšenými leteckými modeláři. Ti by také velmi rádi pomohli.
Pravidelně vedeme konzultace se zainteresovanými stranami, které vedou ke změnám přijatelných způsobů průkazu (AMC) a poradenského materiálu (GM). Ty pomáhají leteckým modelářům při plnění požadavků nařízení. Je však třeba zdůraznit, že úpravy nařízení vyžadují zcela jiný a delší proces.
[1] Evropské nařízení pro bezpilotní letadla (prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel) naleznete ve všech jazycích EU na https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:32019R0947.
[2] Členské státy EASA: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
[3] https://www.efta.int/about-efta/european-free-trade-association
