Epocha k Úřadu pro civilní letectví, 5. díl

Aktuální díl se zaměří na vývoj a organizaci státní správy ve věcech civilního letectví v době normalizace. Toto období bylo opět ve znamení řady restrukturalizací a nestability.

Období 1969 – 1980

Pro území Čech a Moravy se od 1. 1. 1969 – 6. 3. 1990 používaly názvy „Česká socialistická republika“, obdobně na Slovensku „Slovenská socialistická republika“. Leteckou dopravu ve státě začal řídit „Federální výbor pro dopravu“ (FVD):

1. 1. 1969 – 29. 9. 1969         V čele s ministrem-předsedou FVD Františkem ŘEHÁKEM.

29. 9. 1969 – 1. 1. 1971         V čele s ministrem-předsedou FVD Jaroslavem KNÍŽKOU.

Federální uspořádání státu rozdělilo SDL I. na územní republikové správy, ve společném zájmu úzce spolupracující:

• „Českou správu dopravních letišť“ (ČSDL Praha); statut udělen 5. 1. 1970 pod č. j. 15.963/1969 PO) a
• „Slovenskou správu dopravných letisk“ (SSDL Bratislava)

1. 1. 1969        Po vzniku národních resortů dopravy byly zřízeny samostatné orgány státního dozoru v civilním letectví na území

• České socialistické republiky – „Česká letecká inspekce“ se sídlem v Praze (ČLI Praha)
• Slovenské socialistické republiky – „Slovenská letecká inspekce“ se sídlem v Bratislavě (SLI Bratislava)

Měly zajistit účinnější kontrolní činnosti na území celé republiky, schvalovací orgán, aby se přiblížil investorům leteckých staveb, byly urychleny zkoušky leteckého personálu apod. Nečekaně vznikly potíže, záměr se nezdařil.

8. 1. 1969        Kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních státních orgánů ve federálním uspořádání státu vzniklo „Ministerstvo dopravy České socialistické republiky“ (MD ČSR), v období od 8. 1. 1969 – 3. 1. 1971 v čele s prof. Ing. Josefem STARÝM.

Současně fungovalo „Federální ministerstvo dopravy“ (FMD). „Česká národní rada“ na své 1. schůzi projednala doplněk ustanovení týkající se ČLI Praha s odůvodněním (citace): „…aby se tomuto orgánu dostalo zákonného podkladu, protože zatím existuje na základě nižšího právního předpisu než zákonného, a proto svou povahou je správné, aby byl konstituován zákonným způsobem. Jsou tu věcné problémy, které ovšem v této souvislosti řešit nelze, nakolik má být tato kompetence federální. Ovšem z textu ústavního zákona se tato federální kompetence vyvodit nedá, dochází ke zvláštnímu stavu, že Státní letecká inspekce česká bude plnit služby na základě dohody i pro Slovenskou socialistickou republiku“.

Činnosti Federálního výboru pro dopravu a Ministerstvo dopravy České socialistické Republiky se po určitou dobu neúnosně překrývaly. Kromě toho v letecké dopravě vznikající ekonomické potíže a nastávající ropná krize vytvářely tlak na omezení  vnitrostátní letecké dopravy.

1. 1. 1971        Ministerstva dopravy České socialistické Republiky, pošt a telekomunikací byla zákonem č. 147/1970 Sb. zrušena, řízení civilního letectví převzalo Federální ministerstvo dopravy. Ministr Štefan ŠUTKA (1. 1. 1969 – 21. 11. 1975) opatřením č. 56660/71 změnil název obou organizací na:

• Československou správu dopravních letišť Praha (ČSSDL Praha) s působností v Čechách a na Moravě
• Československou správu dopravných letisk Bratislava“ (ČSSDL Bratislava) s působností na Slovensku

V konečném výsledku činnosti spojené s výkonem státního dozoru byly z obou ČSSDL Praha a ČSSDL Bratislava vyčleněny a sloučeny do nové „Československé státní letecké inspekce“ (ČSLI Praha) s celorepublikovou působností. V hierarchii subjektů státního dozoru v civilním letectví byla označována jako „Státní letecké inspekce II.“ (SLI II.) se sídlem v Praze a sídelními inspektoráty v Praze a Bratislavě. Ředitelem se stal Arnošt MAREK.

1. 1. 1972        SLI II. začala fungovat jako orgán „Odborného státního dozoru v civilním letectví ČSSR“ a k tomu účelu byl zřízen „Technický inspektorát“, který řídil Ing. KOHOUT se strukturou:

1. Oddělení letecko-provozní, zahrnující
   1. skupinu letecké techniky
   2. kontrolu letového provozu
2. Oddělení leteckých pozemních zařízení
3. Oddělení leteckého personálu
4. Oddělení šetření leteckých nehod
5. Československý letecký registr

10. 7. 1972      Ředitel Odboru civilního letectví zrušil statut ČSDL Praha (č. j. 15.963/1969 PO z 5. 1. 1970) a svým č. j. 18.011/72-20 schválil nový Organizační řád ČSSDL Praha.

1974    Na civilní letectví byl v souladu s vládním nařízením č. 91/1974 Sb. opakovaně vyvíjen tlak na zavedení středního článku řízení – „Výrobně hospodářské jednotky“ (VHJ) nebo „Generálního ředitelství civilního letectví“ (GŘCL), jediného odpovědného subjektu za celý obor.

Dosavadní zkušenosti z organizace v ČSSR i ve světě prokázaly, že forma VHJ není pro čs. civilní leteckou dopravu nejvhodnějším řešením. S poukázáním na specifika letecké dopravy, usilovným dokladováním prokazatelně špatných zkušenosti a chyb v organizačním provázání činností z padesátých let, podařilo se návrhům zabránit. Tenkrát napomohly rozbory v systému letecké dopravy, prověrky resortní kontroly a „Výboru lidové kontroly“, které prokázaly nefunkčnost systému, vážné závady, nedostatky návrhů, v řadě případů i upozornění cestující veřejnosti.

Výsledným úsilí mělo být dosaženo zvýšení účinnosti státní správy a odborného dozoru spolu s dosažením účelné centralizace řízení a prosazením zásady přímého řízení na všech řídících stupních, současně s prohloubením specializace složek s vlivem na bezpečnost letového provozu. K tomu byly přijaty zásadní závěry:

• řídící činnosti budou svěřeny FMD, Odboru civilního letectví
• civilní dopravní letiště budou podřízena jedné samostatné odpovědné organizaci
• odpovědnost za řízení a zabezpečení civilního leteckého provozu převezme samostatná příspěvková organizace
• investorská činnost pro výstavbu a letišť a letištní infrastrukturu bude vyčleněna do rozpočtové organizace
• inspekční a kontrolní činnosti SLI II. budou posíleny

21. 11. 1975    Řízení FMD převzal Vladimír BLAŽEK na období od 21. 11. 1975 – 20. 4. 1988.

Poznámka č. 11) Od 21. 4. 1988 do 11. 10. 1988 byl v čele „Federálního ministerstva dopravy a spojů“ (FMDS).

24. 11. 1976    Na základě § 29a zákona č. 43/1976 vznikl „Sbor ozbrojené ochrany letišť“(SOOL) a organizačně byl začleněn do příspěvkové organizace ČSSDL. Působil na letištích v Praze, Brně, Ostravě a Karlových Varech. Zásady organizace, výzbroj, výstroj, zásady výcviku a výkonu služby jeho příslušníků určoval výnos FMD č. j. 24 324/76-025.

Velká organizační rošáda zahájena

24. 10. 1977    Byly schváleny a opatřením FMDS č. 20647/77 provedeny změny v uspořádání civilního letectví ČSSR, vycházející ze zásad přijatých v r. 1974.

31. 12. 1977    Činnost ukončily organizace ČSSDL Praha a ČSSDL Bratislava. Z ČSSDL Praha Státní letecká inspekce (SLI II.) převzala „Provozně technickou kontrolu/letové navigační oddělení“ (PTK/LNO) s dvaceti pracovníky, technickým vybavením a všemi letouny (IL- 14/OK-LCE; 200A/OK-DEA; L-200D/ OK-UHA; Jak-40/OK-DHA; L 410A/OK-EKB; L 410UVP/OK-PXI)

Poznámka č. 12)        To již byl legendární Il-14 im. zn. OK-LCE se zbytkem náhradních dílů. 9. 6. 1977 odprodán sovětskému Aviaexportu, za symbolickou cenu 10 tis. Rb. (100 tis. Kč). Po přeletu do Minsku stroj prošel generální opravou, při které rozpoznatelná kopule na levé straně trupu (ve směru letu) byla zachována a letoun údajně dostal nový transparentní nátěr určený pro polární kraje.

SLI I. od r. 1965 ke kontrole letadel „SVAZARMU“, letišť a dopravě svých pracovníků na služební cesty používala jednomotorový letoun Bücker Bü181D „Bestmann“, im. zn. OK-DRK (podle tehdejších zvyklostí armádní označení „C106“) a L-40 „Meta Sokol“ im. zn. OK-MKR. Malou letadlovou flotilu doplňoval Z-37 „Čmelák“ im. zn. OK-HYA přestavěný pro dva cestující a pilota.

1. 1. 1978        Zahájily činnost nově zřízené organizace:

• „Řízení letového provozu ČSSR“ (ŘLP ČSSR), státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Při delimitaci od zrušených ČSSDL Praha a ČSSDL Bratislava převzala 1 071 zaměstnanců, z toho 218 z obou ACC a všech letišť ČSSR, 251 pracovníků zabezpečovací letecké techniky a 602 ostatních technickohospodářských pracovníků a dělníků.
• „Výstavba letišť Bratislava“ (VLB), státní rozpočtová organizace se sídlem v Bratislavě, s pobočkou v Praze (VLP) a s jednotlivými stavebními správami nebo pracovišti v místech soustředěné výstavby. Hlavní úkol VLB spočíval v zajišťování přípravy a koordinace investičních záměrů u leteckých staveb, které u předešlých organizací SPLS, SDO a ČSSDL ve funkci investora i uživatele, plnil útvar „Expertíza“. Ve skutečnosti ředitele a vedení organizace ochraňoval před neúčelnými a nehospodárnými stavbami
• Československé státní aerolinie s. p., potřetí ve své 55. leté historii převzaly s rozšířenou odpovědností správu, provoz a údržbu civilních dopravních letišť, majetek ČSSDL Praha a ČSSDL Bratislava, s více než 1 200 zaměstnanci a SOOL. V novém organizačním uspořádání ČSA vzniklo pět nových provozních jednotek
  • Závod letecká doprava Praha (ZLDP) pro správu, provoz, výstavbu a údržbu letišť v Čechách a na Moravě
  • Závod letecká doprava Bratislava (ZLDB) pro letiště na Slovensku
  • Závod letecká přeprava (ZLPŘ) pro obchodní záležitosti, zajišťování letecké dopravy, přepravy, a chod vnitrostátních a mezinárodních destinací ČSA
  • Závod letecké opravny (ZLO) pečující o technický stav letadlové flotily ČSA a externích klientů
  • Závod technické a hospodářské služby (ZTHS) pro zabezpečování týlových potřeb podniku .

Státní podnik „Slov-Air“ převzal do správy pouze letištní objekty používané ke své činnosti a upravil organizační strukturu, aby odpovídala hranicím orgánů řízení a správy zemědělství.

Zahájení schválené reorganizace v r. 1977 uzavřelo téměř dvacetileté období s hledáním nové cesty a očekáváním, s čím se naše letectví v dalším dvacetiletí setká. Na konci sedmé dekády vládní orgány a Odbor civilního letectví začaly důsledně uplatňovat požadavky na přechod od extenzivního na intenzivní způsob hospodaření a úsporu leteckého paliva.

Shrnutí vývoje regulace civilního letectví v našich zemích sepsal badatel historie československého letectví a autor řady publikací Ing. Lubomír Dudáček.