Než usedneme do letadla v další letecké sezóně

… několik bodů k zamyšlení.

Zima ještě neřekla zcela své sbohem, nicméně s hlubokým nadechnutím se, cítíme již ve vzduchu tolik očekávané jaro. Dny se prodlužují a řečeno naší hantýrkou, čas do občanského soumraku se rovněž prodlužuje. A my už se nemůžeme dočkat toho prvního letu v nové sezóně.

Je to tak. Rok s rokem se sešel a já si Vás všechny dovoluji opět oslovit ze své pozice inspektora bezpečnosti Úřadu pro civilní letectví. V minulém roce jsme u nás na Úřadě krátce po zahájení sezóny uspořádali setkání s provozovateli letišť a leteckých škol, abychom si popovídali o aktuálních problémech, které nás v letectví pálí. Z toho vyplynuly i nějaké úkoly pro nás.

Nezaháleli jsme. Samozřejmě dostáváme všechna hlášení o událostech, ke kterým došlo a na jejich základě je možné sledovat trendy a vyhodnotit typy událostí, které mají opakující se tendenci a tudíž je jim potřeba věnovat více pozornosti jak ze strany samotných pilotů a provozovatelů letadel, tak ze strany Úřadu pro civilní letectví. Pro představu chci uvést, že za loňský rok Úřad obdržel a zpracoval 1 150 hlášení. Toto číslo zahrnuje hlášení povinná, ale i dobrovolná.

Nerad konstatuji, že téma narušení vzdušného prostoru stále přetrvává. V loňském roce jsme měli více než 50 těchto případů. A co za nimi stojí? Stále je to nedostatečná nebo nedbalá příprava k letu, neúplné, možná uspěchané a nekvalitní plánování letu. Přitom je relativně jednoduché se toho vyvarovat, obzvláště máme-li v dnešní době k dispozici spousty výborných pomůcek, které nám přípravu usnadní.

Dalšími vyskytujícími se případy, které úzce souvisí s plánováním letu, byly lety anglicky hovořících studentů leteckých škol. V těchto případech je nutné pečlivé naplánování letu s ohledem na anglicky hovořící služby v ATZ zamýšleného letu. Stejně tak provozovatelé stanovišť RADIO by měli vytvořit podmínky pro dobrovolné vzdělávání pilotů v anglické frazeologii. Zvýšila by se tak celková „situational awareness“, tedy celkové povědomí o situaci v okolí letadla v případě, kdy do ATZ přiletí anglicky komunikující posádka. Tady bych rád zdůraznil, že Úřad pro civilní letectví podpoří jakoukoliv aktivitu, která by k dobrovolnému vzdělávání pilotů v oblasti angličtiny přispěla.

Opakujícím problémem v mnoha případech bývá provozní a technická dokumentace. Vzhledem k těmto výskytům se bude tomuto problému ÚCL i nadále důsledně věnovat při prováděných kontrolách u provozovatelů.

Na závěr mého výčtu těch nejpalčivějších témat jsem si nechal leteckou nekázeň, v horším případě opakovanou leteckou nekázeň. Víme, že takové jednání a projevy nekázně vedou ke snížení bezpečnosti letu, mnohdy až k ohrožení nejen sebe sama, ale také ostatních účastníků letového provozu a případně cestujících. Tady nezbývá než apelovat na každého jednotlivce a zodpovědným chováním se vyvarovat všech těchto projevů.

Létání je nádherné. Važme si toho, že patříme k té skupině lidí, která se vznáší mezi oblaky. A to doslova. A skupina nás „létavců“ by měla být hrdá na to, že my si mezi sebou prostě netolerujeme ledabylost a polovičatost řešení. V letectví je největším frajerstvím dělat věci správně, podle předpisu a s maximální profesionalitou. A je jedno jestli řídím malé jednopilotní letadlo nebo letím ve velkém dopravním letadle. Vždycky jsem pilot. Buďme na to tedy hrdí a jednejme podle toho.

Přeji co nejhezčí vykročení do další letecké sezóny, nebe bez mraků a stejně jako v loňském roce jen samá „happy landings“

Capt. Roman Hurych

Inspektor bezpečnosti/ÚCL