Epocha k Úřadu pro civilní letectví, 6. díl

V dnešním kratším díle se zaměříme na vývoj organizace státní správy v civilním letectví v posledním desetiletí před sametovou revolucí. 6. díl je předposledním a připravuje prostor pro poslední díl, který vyjde příští týden a sérii zakončí vstupem ČR do Evropské unie.

OBDOBÍ 1980-1989

Osmá dekáda 20. století civilnímu letectví ČSSR poskytla řadu překvapení a očekávání dopadů z přijatých usnesení. Ve smyslu níže uvedených usnesení se podařilo rostoucí spotřebu leteckého paliva zastavit a v r. 1980 snížit odběr o více než 12 tisíc tun, proti skutečnosti před r. 1979, bez zásadního omezování mezinárodní letecké dopravy a krytí potřeb zahraničních leteckých dopravců. Provoz byl omezen pouze do některých vybraných států Evropy, Afriky a Dálného Východu.

Dalekosáhlejší důsledky se projevily ve vnitrostátní letecké dopravě. Byla zastavena s menšími dopravními proudy, na krátké vzdálenosti, do dopravně málo významných míst, nahraditelných silniční či železniční dopravou. Otevření dálnice Praha-Brno-Bratislava se navíc projevilo poklesem zájmu o leteckou dopravu, v důsledku toho i v hospodaření ČSA a hlavních letišť napříč republikou.

1. 11. 1980      Vstoupilo v platnost Usnesení předsednictva vlády č. 175 z 08/1980 ke snížení rozsahu vnitrostátní letecké dopravy úpravou cen leteckých tarifů.

Na letišti Ostrava/Mošnov se smíšeným vojensko-civilním provozem bylo letecké spojení s Prahou z politických důvodů a jako „ocelové srdce republiky“ zachováno. Aby letiště Brno/Tuřany nebylo zcela uzavřeno, převzala je do správy čs. lidová armáda. Letiště Karlovy Vary/Olšová Vrata sloužilo dále hlavně sportovnímu létání a parašutismu.

Mimopražská letiště sice „ekonomicky přežívala“, nicméně infrastruktura byla udržována a připravena kdykoliv na zahájení plného provozu.

Každé desetiletí je uzavřenou plánovací i bilanční etapou se stanovenými cíli. Osmá dekáda opět předurčovala „Přestavbu hospodářskému mechanismu v civilním letectví“ jako součást „Usnesení o komplexní přestavbě hospodářského mechanismu ČSSR a jejím zabezpečení“ dle závěru 7. zasedání ÚV KSČ.

11. 2. 1988      Usnesení vlády ČSSR č. 40/1988 Sb. stanovilo zásady a postup přestavby organizačních struktur výrobně technické, vědecké, výzkumné a oběhové základny na státní podniky.

14. 4. 1988      Usnesení vlády ČSSR č. 98/1988 Sb., které stanovilo zásady experimentu k ověření nového systému plánování, financování a hmotní zainteresovanost v rozpočtových a příspěvkových organizacích.

19. 4. 1988      Federální shromáždění ČSSR schválilo Ústavní zákon č. 42/1988 Sb., o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů v čele s členem vlády a

21. 4. 1988      Na základě předmětného zákona z republikových Ministerstev dopravy a spojů vzniklo Federální ministerstvo dopravy a spojů ČSSR, do 11. 10. 1988 v čele s Vladimírem BLAŽKEM.

Období určité stagnace postupně přecházelo koncem 80. let zahájením rekonstrukce a přístavby odbavovací budovy z r. 1968 na letišti Praha/Ruzyně v období souvislého rozšiřování a modernizace letišť návaznými stavbami, technické infrastruktury a zavádění nových technologií. Snaha o souvislé pokračování udržovala vývojový směr povzbuzující k činnosti, což vytvářelo nesmírnou hodnotu nejen oboru letectví.

Pokud civilní letectví není schopno okamžitě reagovat na změny vnějšího prostředí, či zaostane pět let za vývojem, pak na pomyslné časové cílové čáře ztratí na významu 15 až 20 let za světem. Tím, že existují studie další výstavby např. ruzyňského letiště, historicky v pořadí VI. výstavby s kapacitou až 25 mil. odbavených PAX/rok, dává českému letectví velkou naději. Je nasnadě, aby mělo všeobecnou podporu. Nejen letiště, ale všechny subjekty nezbytné pro jejich provoz a fungování, svou činností posilují jejich význam.

MDS ve svém projektu organizační přestavby a hospodářské sféry dopravy, v civilním letectví s určitými změnami působnosti a pravomocech, v podstatě zachovalo tehdejší členění. Funkce Leteckého úřadu měl vykonávat Odbor civilního letectví FMDS a SLI II., coby orgán FMDS pro výkon státního dozoru v civilní letectví s tím, že nadále zůstane rozpočtovou organizací.

17. 11. 1989    „Sametová revoluce“ mnoho původních záměrů v devadesátých letech změnila a urychlila. Vznikalo tržní prostředí. Stát, včetně civilního letectví, se začal svojí politickou a hospodářskou orientací přiklánět k západnímu světu.

Shrnutí vývoje regulace civilního letectví v našich zemích sepsal badatel historie československého letectví a autor řady publikací Ing. Lubomír Dudáček.