Epocha k Úřadu pro civilní letectví, 3. díl

2. díl článku Epocha k Úřadu pro civilní letectví skončil druhou světovou válkou a sjednáním Úmluvy o mezinárodním civilním letectví. V dnešním díle se zaměříme na sice krátké, ale zato zásadní období historie mezi lety 1945 a 1947.

18. 4. 1945      Československo přistoupilo k ÚMCL, publikována pod č. 147/1947 Sb. n. a z. 

Chicagskou úmluvou byly sledovány dva cíle:

• novelizovat Pařížskou úmluvu z 13. 10. 1919 pro období po ukončení II. světové války
• vytvořit „Prozatímní mezinárodní organizace pro civilní letectví“ (PICAO-Provisional International Civil Aviation Organisation)s tím, že po ratifikaci 26 zeměmi jí nahradí stálá organizace.

Po „Květnu 1945“, se do vedení čs. civilního letectví vrátil předválečný šéf Ing. Jan BERVÍDA jako nám. ministra, vedoucí sekce civilního letectví. Blízkými spolupracovníky byli Ing. VERNER, Dr. ADAM a Ing. KARLICKÝ.

19. 5. 1945      V resortu dopravy vznikl nový Odbor civilního letectví „L“. Prozatímním vedením byl pověřen brig. gen. letectva Vilém STANOVSKÝ. Strukturu „L“ tvořilo jedenáct odborných oddělení a čtyři podskupiny s agendou:

Odd. L/1:       Organizace, personál, plánování, rozpočty, všeobecné letectví, všeobecné záležitosti, Poradní komise, v čele s přednostou, min. radou Ing. Janem NAJBRTEM

Odd. L/2:       Vyšetřování leteckých nehod, v čele s přednostou, vrch. min. radou Ing. POLÁKEM

Odd. L/3:       Legislativa a právo, v čele s přednostou, vrch. odborným radou Dr. KRIŠTŮVKEM

Odd. L/4:       Letecký rejstřík,služební letadla, branná letecká předvýchova,správa a přejímky leteckého materiálu, v čele s přednostou, vrch. odborným radou Ing. VERNEREM

Odd. L/5:       Mezinárodní letecké dohody a vztahy, letecké podniky, obchodní letectví, tisk, propagace, v čele s přednostou, min. radou Ing. Hugo BEROUNSKÝM

Odd. L/6:       Výzkum, předpisy, projekty, dokumentace, stavba prototypů letadel, motorů, zkoušení motorů a letadel, kontrola výpočtů a ověřovací zkoušky, vyhodnocování provozních poznatků, organizace materiálového zásobování, v čele s přednostou, odborným radou Ing. Dr. BRŮHOU

Odd. L/6a:     Objednávky sériových letadel a motorů, normalizace, výrobní prostředky a suroviny, dozor nad výrobou, letecké pohonné hmoty, v čele s přednostou, vrch. odborným radou Ing. Františkem CHVÁTALEM

Odd. L/7:       Výcvik pilotů a leteckého personálu, letecká kooperace, sportovní letectví a modelářství, soukromé letectví, v čele s přednostou, vrch. odborným radou Ing. Karlem WEYSSEREM

Odd. L/7a:     Inspekce a letecká policie, letecká navigace, palubní přístroje, výzkum a zkušebnictví, export, výstavnictví, letecké školství, v čele s přednostou, odborným radou, Ing. ZELENÝM

Odd. L/8:       Výstavba, správa a provoz letišť, v čele s vrch. odborným radou, Ing. NEKVASILEM

Odd. L/9:       Všeobecné záležitosti výstavby letišť, systém RWY/TWY, správa a údržba provozních ploch, vodohospodářské stavby, komunikace, v čele s přednostou, min. radou Ing. Antonínem SRBOU

Odd. L/9a:       Pozemní stavby a zvláštní konstrukce, v čele s přednostou, vrch. odborným radou Ing. STEJSKALEM

Odd. L/10:     Letecké meteorologické služby, v čele s přednostou, odborným radou, Dr. DVORSKÝM

Odd. L/10a:   Letecké zabezpečovací služby, v čele s přednostou, odborným radou, Ing. Josefem KARÉZEM

Odd. L/11:     Geodetické práce, v čele s přednostou, odborným. radou Ing. KONEČNÝM

6. 6. 1945        PICAO zahájilo činnost a nahradilo „Mezinárodní komisi pro leteckou navigaci“ ICAN.

31. 7. 1945      MD předložilo návrh na soustředění čs. civilní letecké dopravy do jednoho celostátního dopravního podniku v přímé podřízenosti resortu.

14. 10. 1945    Vláda ČSR přijala Usnesení: „Československá letecká doprava bude v budoucnu provozována jediným celostátním podnikem, který se bude nazývat Československé aerolinie, tento podnik bude organizován jako státní, podle zákona ze dne 18. 12. 1922 č. 404 Sb., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, převážně s plněním správních úkolů “. Stát za účelem likvidace převzal Československou leteckou společnost Praha, a. s. a na Slovensku zanikla „Slovenská akciová letecká společnost“ založena za I. světové války.

11/1945           Po válce dočasně spravovanou agendu civilního letectví Vojenskou správou, po obnovení leteckého provozu převzalo MD, a Vojenský letecký dopravní oddíl ukončil činnost. Na Slovensku agendu civilního letectví, v koordinaci s Odborem „L“ MD, řídilo „Poverenictvo pre dopravu a verejné práce“.

7. 12. 1945      Pod záštitou vlády USA a Spojených Národů 52 zemí podepsalo „Chicagskou úmluvu“. Ratifikační listiny archivuje a související agendu spravuje vláda USA.

Poválečné období od základu změnilo hospodářské politické a společenské poměry a geopolitické uspořádání nové Evropy. Z hlediska letectví přednostní záležitostí bylo obnovení a zprovoznění letištní infrastruktury, provozních služeb, revize funkce leteckých pozemních zařízení apod. Materiálová dostupnost ukrytých, ale i zbylých zásob po německé armádě a rozpracovanost v našich továrnách, ale i provozuschopné RWY, za války prodlužované a neporušené, v poměrně krátké době, v případě ruzyňského letiště umožnily obnovit jeho provoz.

Československo vyhlásilo období intenzivní přípravy na obnovu hospodářství. Vládním nařízením č. 159/1946 Sb., ČSA byly prohlášeny státním podnikem fungující podle zásad obchodního hospodaření ve smyslu §1 Vládního nařízení č. 206/1924 Sb., kterým se prováděl Zákon o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, převážně bez vlivu na plnění správních činností. Současně byla znárodněna „Československá letecká společnost Praha, a. s.“. Na základě Vyhlášky ministra průmyslu č.2041/1946 Sb. Ú. l. I., její majetek převzaly „Škodovy závody, n. p.“ a ČSA v letecké dopravě prakticky získaly monopolní postavení.

2. 7. 1946        Ministrem dopravy se stal Ivan PIETOR (působil do 20. 2. 1948) a organizačně byl dotvořen Odbor „L“.

21. 8. 1946      Ing. J. BERVÍDA, šéf Leteckého odboru Ministerstva dopravy v rozhlase k rozvoji čs. civilního letectví uvedl (výběr-citace z projevu): „Výstavbě civilního letectví a jeho organizaci je nutné zvlášť věnovat mimořádnou pozornost, neboť tyto otázky nelze řešit pouze z hlediska vnitrostátního, ale z hlediska mezinárodního, světového. Všechny pokrokové státy se všemožně starají, aby z výstavby letectví nebyly vyřazeny, nýbrž aby se do světového letectví co nejdříve a nejvýhodněji začlenily. Proto se ve všech státech, které usilují o splnění všech hospodářských úkolů, centralizují veškeré letecké složky, vše, co se týká letadel, motorů, přístrojů, zabezpečovací služby linií, výzkumu, výstavby letišť, propagace, havárií apod. do jednoho úřadu, tak jako tomu je v PICAO. Prostě život státu, národa a zdárný hospodářský vývoj bez letadla nebude možný a každé brzdění rozvoje letectví by bylo trestuhodné. Právě v tuto dobu, kdy se plánuje „Dvouletka“ našeho hospodářství, je nutné si uvědomit důležitost a nutnost co nejrychleji vybudovat naše civilní letectví“.

S přihlédnutím ke způsobu uspořádání služeb řízení letového provozu v některých západních státech, v poměrně krátké době se podařilo vytvořit čs. strukturu řízení letového provozu.

2. 10. 1946      Výnosem ministra dopravy let. sekr. č.j. 5/12-L/10 a i 1946 na „Státním civilním dopravním letišti Praha“ v Ruzyni vznikla pracoviště:

• řízení oblastního letového provozu ATC Praha (Air Traffic Control) ve vzdušném prostoru Čech a Moravy a ATC Bratislava na Slovensku
• přibližovací služby řízení místního provozu APP (Approach), odpovědná za koordinaci provozu na letištích místního okrsku podle pravidel pro let za viditelnosti VFR (Visual Flight Rules)
• služby řízení letištního provozu ADC (Aerodrome Control), která odpovídala za řízení a bezpečnost na letišti a ve vzdušném prostoru letištního okrsku o poloměru 8 km od vztažného budu letiště (středu) do výše 200 m nad rovinu letiště

Poznámka č. 7)          Let za podmínek IFR (Instrument Flight Rules) se v Praze vyhlašoval při poklesu dohlednosti pod 5 km nebo snížení základny oblačnosti pod 300 m. Za služby APP, tzn. řízení přibližování letadel na letiště Praha/Ruzyně a současně za koordinaci provozu ostatních letišť v okrsku odpovídal místní kontrolor. Místní okrsek byl vymezený prostor v okruhu 40 km od středu letiště se spodní hranicí 200 m a horní hranicí 3 000 m nad mořem.

25. 10. 1946    Vláda přijala „Dvouletý hospodářský plán“, tzv. „Dvouletku“ na období let 1947 – 1948, kdy mělo být dosaženo stejné úrovně našeho hospodářství jako v r. 1937. Zejména byl kladen důraz na rozvoj průmyslu, osídlení pohraničních oblastí po odsunutí německého obyvatelstva a vytvoření podmínek pro ukončení přídělového (lístkového) systému. Plán všechna hospodářská a výrobní odvětví nezahrnoval, ale respektoval rovnoprávnost soukromého a znárodněného sektoru. Jednalo se o první přímý plánovitý zásah tohoto typu do ekonomiky státu, a ne v každém odvětví byl program obnovy splněn.

5. 3. 1947        Podpisem šestadvacátou zemí byla splněna podmínka pro nahrazení PICAO novou organizací.

4. 4. 1947        PICAO nahradila vládní Mezinárodní organizací civilního letectví (ICAO – International Civil Aviation Organisation) a ihned zahájila činnost. V Československu týž den nabyla účinnost ÚMCL a stát, signatář této celosvětové instituce, převzal veškeré povinnosti s členstvím spojené.

Společenské poměry ve státě a mezinárodní civilní letectví zaznamenalo mnohé organizační změny. ICAO přešlo k intenzivnějšímu rozvoji normotvorné činnosti a spolupráce v nových podmínkách vedla k zamyšlení nad novelou prvního čs. Zákona o letectví č. 172 Sb., z 8. 7. 1925, který ve znění Zákona 48/1930 Sb. z 30. 4. 1930 byl obrazem společenského řádu své doby.

U jednotlivých ustanovení doba vyžadovala volit takovou stylizaci, která by pro civilní letectví a jeho další rozvoj vytvořila dlouhodobější právní základ. Práce nebyla snadná. Uspořádáním a v zásadních ustanoveních se připravovaný rámec zákona přidržoval sovětského leteckého kodexu ze 7. 8. 1935 č.14/1713 Sb., zák. SSSR se změnami a doplňky k 1. 1. 1948 (vydání Aeroflotu z r. 1948). Zpracovatelé novely přihlíželi i k právním úpravám jiných států (Bulharska, Rumunska, Francie, Norska, Švýcarska), tak jako vydávaným mezinárodním leteckým předpisům nebo doporučení ICAO, které práce usnadňovaly.

S resortem dopravy na novele spolupracoval Úřad předsednictva vlády a dotčené centrální úřady, ministerstva spravedlnosti, zahraničních věcí, financí a spojů, také „Svaz pro spolupráci s armádou“ (SVAZARM).

Poznámka č. 8)          Přípravu novely zákona bylo prakticky možné zahájit až v r. 1952. Zahrnovala všechny obory v civilní letecké dopravě, leteckých sportech i speciální. Ministerstvu dopravy bylo nadále ponecháno oprávnění podle aktuálního stavu a potřeby civilního letectví operativně řešit formou Nařízení ministra dopravy, předpisů, Vyhlášek, případně jiným způsobem. Novela rovněž stanovila podmínky pro budování letišť a leteckých pozemních zařízení.

Pokračování příště.

Shrnutí vývoje regulace civilního letectví v našich zemích sepsal badatel historie československého letectví a autor řady publikací Ing. Lubomír Dudáček.