Co se týče reálných možností provozu v zastavěném území obce a dokladů, které má mít provozovatel k dispozici, zde je situace následující:
K provozu v tzv. „otevřené“ kategorii provozu by měl provozovatel UAS předložit:
- registraci provozovatele (dokument, kterým Úřad vydal unikátní kód provozovatele UAS, resp. unikátní kód provozovatele samotný (ve tvaru CZE87astrdge12k8);
- doklad o absolvování online výcviku dálkově řídícího pilota (způsobilost A1/A3) (pro všechny bezpilotní systémy);
- osvědčení o způsobilosti dálkově řídícího pilota (způsobilost A2) (povinnost pouze pro bezpilotní letadla od 500 g hmotnosti do 2.000 g);
- doklad o pojištění (vyloučíme-li možnost individuálního rekreačně-sportovního provozu UAS, musí být provoz UAS dle aktuálně platného regulačního rámce pojištěn v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 v platném znění).
Zde je třeba dodat, že praktické možnosti takového provozu v zastavěném území obce jsou velmi omezené. Provoz „otevřené“ kategorie by měl být vnímán zcela nekonfliktně – do zastavěného území se dostanou pouze podkategorie provozu A1 (do 500 g) a A2 (do 2.000 g), letadla podkategorie A2 musí navíc držet min. vzdálenost od osob 50 m. Přelétávání osob, prostředků a staveb, včetně jakýchkoliv komunikací resp. infrastruktury, nepřipadá v této kategorii provozu aktuálně v úvahu.
K provozu v tzv. „specifické“ kategorii provozu by měl provozovatel UAS předložit vedle dokladů uvedených výše:
- Oprávnění k provozu, vydané Úřadem v individuálním správním řízení rozhodnutím.
Pravost dokumentů je pochopitelně možné ověřit dotazem na Úřad.
V každém případě by měl mít provozovatel UAS, a tedy i vlastník případně provozovatel nemovitosti, jasno v zamýšlené oblasti provozu. Tato by měla být jasně vymezena, ideálně mapovým podkladem, a měla by být nepřekročitelná. Ze zamýšlené oblasti provozu by mělo být evidentní, jaké konflikty provozovatel UAS prakticky řeší a tedy jaká rizika by měl vlastník případně provozovatel nemovitosti vzít na vědomí a případně ošetřit provozními omezeními (např. vhodný ořezem oblasti provozu, vytipováním vhodného času realizace, způsobem řešení mimořádných situací apod.).
Povinnost provozovatele bezpilotního systému (UAS) žádat o vlastníka pozemku o písemný souhlas se vzletem, přistáním a souvisejícími činnostmi provozovatele UAS vyplývá aktuálně z prováděcí ust. § 14 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí letecký zákon, ve znění pozdějších předpisů. Do jaké míry zůstane tato povinnost zachována v podmínkách uplatňovaného společného evropského rámce pro provoz UAS v tuto chvíli není jasné (tento povinnost neobsahuje; jde o národní požadavek), ale aktuálně jde o povinnost platnou a v praxi uplatňovanou, jejíž smyslem je mj. prevence konfliktů a žádoucí respektování vlastnických práv.
Ve vztahu ke stavbám pak koordinace provozovatele UAS vyplývá z povinnosti respektování bezpečných vzdáleností k osobám, které se mohou nacházet i v prostředcích nebo právě stavbách a mohou být ohroženy provozem bezpilotního systému i zde.
