Aktuální díl se zaměří na vývoj a organizaci státní správy ve věcech civilního letectví v době normalizace. Toto období bylo opět ve znamení řady restrukturalizací a nestability.
Období 1969 – 1980
Pro území Čech a Moravy se od 1. 1. 1969 – 6. 3. 1990 používaly názvy „Česká socialistická republika“, obdobně na Slovensku „Slovenská socialistická republika“. Leteckou dopravu ve státě začal řídit „Federální výbor pro dopravu“ (FVD):
1. 1. 1969 – 29. 9. 1969 V čele s ministrem-předsedou FVD Františkem ŘEHÁKEM.
29. 9. 1969 – 1. 1. 1971 V čele s ministrem-předsedou FVD Jaroslavem KNÍŽKOU.
Federální uspořádání státu rozdělilo SDL I. na územní republikové správy, ve společném zájmu úzce spolupracující:
1. 1. 1969 Po vzniku národních resortů dopravy byly zřízeny samostatné orgány státního dozoru v civilním letectví na území
Měly zajistit účinnější kontrolní činnosti na území celé republiky, schvalovací orgán, aby se přiblížil investorům leteckých staveb, byly urychleny zkoušky leteckého personálu apod. Nečekaně vznikly potíže, záměr se nezdařil.
8. 1. 1969 Kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních státních orgánů ve federálním uspořádání státu vzniklo „Ministerstvo dopravy České socialistické republiky“ (MD ČSR), v období od 8. 1. 1969 – 3. 1. 1971 v čele s prof. Ing. Josefem STARÝM.
Současně fungovalo „Federální ministerstvo dopravy“ (FMD). „Česká národní rada“ na své 1. schůzi projednala doplněk ustanovení týkající se ČLI Praha s odůvodněním (citace): „…aby se tomuto orgánu dostalo zákonného podkladu, protože zatím existuje na základě nižšího právního předpisu než zákonného, a proto svou povahou je správné, aby byl konstituován zákonným způsobem. Jsou tu věcné problémy, které ovšem v této souvislosti řešit nelze, nakolik má být tato kompetence federální. Ovšem z textu ústavního zákona se tato federální kompetence vyvodit nedá, dochází ke zvláštnímu stavu, že Státní letecká inspekce česká bude plnit služby na základě dohody i pro Slovenskou socialistickou republiku“.
Činnosti Federálního výboru pro dopravu a Ministerstvo dopravy České socialistické Republiky se po určitou dobu neúnosně překrývaly. Kromě toho v letecké dopravě vznikající ekonomické potíže a nastávající ropná krize vytvářely tlak na omezení vnitrostátní letecké dopravy.
1. 1. 1971 Ministerstva dopravy České socialistické Republiky, pošt a telekomunikací byla zákonem č. 147/1970 Sb. zrušena, řízení civilního letectví převzalo Federální ministerstvo dopravy. Ministr Štefan ŠUTKA (1. 1. 1969 – 21. 11. 1975) opatřením č. 56660/71 změnil název obou organizací na:
V konečném výsledku činnosti spojené s výkonem státního dozoru byly z obou ČSSDL Praha a ČSSDL Bratislava vyčleněny a sloučeny do nové „Československé státní letecké inspekce“ (ČSLI Praha) s celorepublikovou působností. V hierarchii subjektů státního dozoru v civilním letectví byla označována jako „Státní letecké inspekce II.“ (SLI II.) se sídlem v Praze a sídelními inspektoráty v Praze a Bratislavě. Ředitelem se stal Arnošt MAREK.
1. 1. 1972 SLI II. začala fungovat jako orgán „Odborného státního dozoru v civilním letectví ČSSR“ a k tomu účelu byl zřízen „Technický inspektorát“, který řídil Ing. KOHOUT se strukturou:
10. 7. 1972 Ředitel Odboru civilního letectví zrušil statut ČSDL Praha (č. j. 15.963/1969 PO z 5. 1. 1970) a svým č. j. 18.011/72-20 schválil nový Organizační řád ČSSDL Praha.
1974 Na civilní letectví byl v souladu s vládním nařízením č. 91/1974 Sb. opakovaně vyvíjen tlak na zavedení středního článku řízení – „Výrobně hospodářské jednotky“ (VHJ) nebo „Generálního ředitelství civilního letectví“ (GŘCL), jediného odpovědného subjektu za celý obor.
Dosavadní zkušenosti z organizace v ČSSR i ve světě prokázaly, že forma VHJ není pro čs. civilní leteckou dopravu nejvhodnějším řešením. S poukázáním na specifika letecké dopravy, usilovným dokladováním prokazatelně špatných zkušenosti a chyb v organizačním provázání činností z padesátých let, podařilo se návrhům zabránit. Tenkrát napomohly rozbory v systému letecké dopravy, prověrky resortní kontroly a „Výboru lidové kontroly“, které prokázaly nefunkčnost systému, vážné závady, nedostatky návrhů, v řadě případů i upozornění cestující veřejnosti.
Výsledným úsilí mělo být dosaženo zvýšení účinnosti státní správy a odborného dozoru spolu s dosažením účelné centralizace řízení a prosazením zásady přímého řízení na všech řídících stupních, současně s prohloubením specializace složek s vlivem na bezpečnost letového provozu. K tomu byly přijaty zásadní závěry:
21. 11. 1975 Řízení FMD převzal Vladimír BLAŽEK na období od 21. 11. 1975 – 20. 4. 1988.
Poznámka č. 11) Od 21. 4. 1988 do 11. 10. 1988 byl v čele „Federálního ministerstva dopravy a spojů“ (FMDS).
24. 11. 1976 Na základě § 29a zákona č. 43/1976 vznikl „Sbor ozbrojené ochrany letišť“(SOOL) a organizačně byl začleněn do příspěvkové organizace ČSSDL. Působil na letištích v Praze, Brně, Ostravě a Karlových Varech. Zásady organizace, výzbroj, výstroj, zásady výcviku a výkonu služby jeho příslušníků určoval výnos FMD č. j. 24 324/76-025.
Velká organizační rošáda zahájena
24. 10. 1977 Byly schváleny a opatřením FMDS č. 20647/77 provedeny změny v uspořádání civilního letectví ČSSR, vycházející ze zásad přijatých v r. 1974.
31. 12. 1977 Činnost ukončily organizace ČSSDL Praha a ČSSDL Bratislava. Z ČSSDL Praha Státní letecká inspekce (SLI II.) převzala „Provozně technickou kontrolu/letové navigační oddělení“ (PTK/LNO) s dvaceti pracovníky, technickým vybavením a všemi letouny (IL- 14/OK-LCE; 200A/OK-DEA; L-200D/ OK-UHA; Jak-40/OK-DHA; L 410A/OK-EKB; L 410UVP/OK-PXI)
Poznámka č. 12) To již byl legendární Il-14 im. zn. OK-LCE se zbytkem náhradních dílů. 9. 6. 1977 odprodán sovětskému Aviaexportu, za symbolickou cenu 10 tis. Rb. (100 tis. Kč). Po přeletu do Minsku stroj prošel generální opravou, při které rozpoznatelná kopule na levé straně trupu (ve směru letu) byla zachována a letoun údajně dostal nový transparentní nátěr určený pro polární kraje.
SLI I. od r. 1965 ke kontrole letadel „SVAZARMU“, letišť a dopravě svých pracovníků na služební cesty používala jednomotorový letoun Bücker Bü181D „Bestmann“, im. zn. OK-DRK (podle tehdejších zvyklostí armádní označení „C106“) a L-40 „Meta Sokol“ im. zn. OK-MKR. Malou letadlovou flotilu doplňoval Z-37 „Čmelák“ im. zn. OK-HYA přestavěný pro dva cestující a pilota.
1. 1. 1978 Zahájily činnost nově zřízené organizace:
Státní podnik „Slov-Air“ převzal do správy pouze letištní objekty používané ke své činnosti a upravil organizační strukturu, aby odpovídala hranicím orgánů řízení a správy zemědělství.
Zahájení schválené reorganizace v r. 1977 uzavřelo téměř dvacetileté období s hledáním nové cesty a očekáváním, s čím se naše letectví v dalším dvacetiletí setká. Na konci sedmé dekády vládní orgány a Odbor civilního letectví začaly důsledně uplatňovat požadavky na přechod od extenzivního na intenzivní způsob hospodaření a úsporu leteckého paliva.